Uf, konečně. Běh, který stál za to. Jeden z těch běhů, kdy má člověk pocit, že by takto vydržel běžet celý den. Včera jsem běžela z Nuslí, kolem Vyšehradu, na Výtoň. Po cyklostezce jsem se dostala do Braníka, k tramvajové zastávce Přístaviště. Tam už jsme začala mít obavy o čas, abych zvládla být zpátky včas vyzvednout Sama z hudebky. Obrátila jsem to a běžela zpátky k Podolské porodnici. Tentokrát jsem si řekla, že mě kopec na Vyšehrad nezlomí. A opravdu, sice velice pomalinku, jsem ho vyběhla. Běžela jsem 59 min, přibližně 9 km. Cestou jsem potkala 8 běžců. Poprvé, co počet běžců převažoval nad cyklisty. Těch bylo jen šest. Na chvíli jsem měla pocit, že překonávám únavu, která poslední dobou kolem mne neustále brousí.
