pátek 10. prosince 2010

Nejsem blogger

Nejsem blogger. Nějakou dobu mě přestalo bavit zapisovat poznámky o běhání. Udržovala jsem si deníček s odběhnutou kilometráží a na nic víc nebyl čas a ani nálada. 11. září jsem běžela Baroko cross půlmaraton, potom jsem ještě asi týden běhala, načež mne zkolila infekce. Kvůli infekci jsem nemohla běhat asi 2 týdny a další 4 týdny jsem si dala volno v rámci regenerační pauzy. Vygruntovala jsem barák, připravila narozeninovou oslavu pro Timíka, vařila a pekla jako o život a pomalu si zvykala, že mám víc času na rodinu. Nicméně někde ve mně stále dřímala touha natáhnout si legíny, zašněrovat botky a vyběhnout. A ta touha rostla a najednou jsem měla neskutečný absťák po běhu. Poté co jsem pár dnů přemýšlela o cílech (ty prostě musím mít jasně dané) a způsobu, jakým toho cíle dosáhnout, jsem zkontaktovala Miloše z Endurainingu. V té chvíli už ho trochu zoufale prosím, jestli nademnou zase roztáhne ochranná křídla a ujme se mně. Tak jsem zase začala s pravidelným během. Běhám teď 4x týdně, 2x týdně jsem na Pilates. Mám míň času na děti, v baráku už se zase hromadí přes týden nepořádek, který více čí méně úspěšně likvidujeme přes víkend, nevařím každý den, ale jsem spokojená. Registrovala jsem se na pražský půlmaraton 2.dubna a začátkem října chci uběhnout maraton v Budapešti. Cíl mám tedy na rok 2011 smělý, ale pevně doufám, že se do něj ve zdraví dostanu.

úterý 14. září 2010

13. týden

Pondělí: volno

Úterý: Běh: rozklus, ABC, běh 30 min při 150, výklus. Celkem 50 min

Středa: volno

Čtvrtek: Běh: ABC, kompenzační. Celkem: 30 min

Pátek: volno

Sobota: Baroko cross 1/2 maraton. Celkem: 2:26:24

Neděle: Běh: kompenzační. Celkem: 30 min

Celkem:

V úterý jsme měla běhat 1:40 hod, ale nebyla jsem toho schopná. Tak jsem dala aspoň něco málo pod hodinu. O Baroko závodě napíšu více později. Prožili jsme sobotu naplněnou během. Já jsem běžela dopoledne půlmaraton a Robert večer Tesco běh v Praze. 10 km dal za 42 min. Což je naprosto skvělý výsledek.

pondělí 6. září 2010

12. týden

Pondělí: Běh: rozklus 5 min, ABC, běh, 3x 1km za 5min, výklus 5 min. Celkem 80 min

Úterý: Běh: kompenzační. Celkem 30 min

Středa: rozklus, ABC, beh pri 152, vyklus. Celkem 116 min

Čtvrtek: Posilovna

Pátek: volno

Sobota: Běh: Celkem 85 min

Neděle: Běh: rozklus 5 min, běh 2:30 hod při 153, výklus 5 min. Celkem 160 min

Celkem 54 km.

Můj osobní týdenní rekord. Celý týden byl skvělý na běh. Při dlouhém nedělním běhu jsem poprvé zkusila energetický gel. Hnusný na chuť a polykání, ale musím říct, že energii dodal. Takže jej zkusím cross maratonu na který se chystám příští sobotu.

pondělí 30. srpna 2010

11. týden

Pondělí: Běh: rozklus 5 min, ABC, běh, 3x 1km za 5min, výklus 5 min. Celkem 80 min

Úterý: Běh: kompenzační běh. 30 min

Středa:

Čtvrtek:

Pátek:

Sobota:

Neděle:

O člověk nazapíše hned, tak se ztrácí v propadlišti dějin. :-).

10. týden

Návrat do Čech. Začínám zase chodit na cvičení a běhám vesele dál.

9. týden


Konečně New Hampshire. Sem se vracívám ráda. Manželova rodina tu vlastní na kraji jezera starou chatu. Děti se nemohly dočkat, až budou lozit po balvanech a čvachtat se ve vodě. Dál pokračuju v pravidelném běhu. Na sobotu nás Robert přihlásil na 5 km závod v blízké vesničce. Jedeme jenom sami dva. Tchýně a švagr hlídají děti.Víc napíšu do závodů.

8. týden

Během člověk poznává místa jinak nepoznaná. Seznámili jsme se s místním parčíkem a ráno, než uhodí horka, vyrážíme do terénu. Je tu plno. Většina amíků pochoduje po parčíku rychlou chůzí s termoskou naplněnou ranní kávou. Hází úsměvy a hlasitě zdraví. V půlce týdne odjíždíme na výlet do New Yorku. Hotel máme na Manhattanu, pár bloků od Central Parku. Nedá se odolat. Musíme na vlastní nohy poznat, jak se běhá na vyhlášeném místě. Brzo po ránu než se děti probudí, tak si jdeme zaběhat. Nejdřív odbíhá Robert a za necelou hodinku ho střídám já. Park je zaplnění běžci a cyklisty. Hlavní silnice je po ránu pro auta uzavřená, tak se běhá i po silnici. Tady už se úsměvy nerozdávají. Každý si hledí hodinek, aby udržoval tempo, běžci navzájem nekomunikují. Kolik z nich je asi Evropanů. Řekla bych že valná většina. Příjde mi to trochu studené (ikdyž parno už je velké). Jak jsem ráda, že další běh mě čeká v teď už oblíbeném parčíku v Pensylvánii.

úterý 3. srpna 2010

7. týden

Tento týden trénuju, ale nezapisuju. V rodině už vládne cestovní horečka. V sobotu letíme za oceán. Tentokrát trochu netradičně, s přespáním v Lisabonu. Všichni se těšíme na 3 týdny odpočinku (což je silné slovo, odpočívat nebudeme).

středa 28. července 2010

6. týden

Pondělí: PowerJoga
Běh: rozklus, běh při průměru 150, výklus. Celkem 78 min

Úterý: Pilates
Běh: rozklus, tempo 30min, ZDV 32 min, výklus. Celkem 72 min

Středa: volno

Čtvrtek: Pilates
Běh: rozklus, ABC, běh při 153, rychlá chůze. Celkem 108 min

Pátek: volno

Sobota: běh při průměru 159. Celkem 66 min

Neděle: volno

Celkem: 40 km

Tento víkend byl náročný. Byli jsme s Robertem na Drum'n'bass festivalu, kde jsme zajatí v rytmech svižné hudby protančili dvě noci. Ale čas a nálada na běh se taky našla. Bězeli jsme z Pardubic na místo, kde se konal festival. Celkem 11 km. Potom jsme se vykoupali v místním jezeře. Skvělý víkend.

úterý 20. července 2010

5. týden

Pondělí: PowerJoga

Úterý: Pilates
Běh: 50 min kompenzačního běhu

Středa: volno

Čtvrtek: Pilates

Pátek: volno

Sobota: Pilates
Běh: 30 min kompenzačního běhu

Neděle: volno

Celkem: 10 km

Povinně odpočinkový týden. Jenom dva krátké běhy. Venku tropická vedra, tak mi nakonec ani moc nevadilo, že jsem nemohla běhat. Však si to vynahradím.

středa 14. července 2010

4. týden

Pondělí: PowerJoga
Běh: rozklus, abc, běh 60 min při 146, rychlá chůze. Celkem 80 min

Úterý: Pilates
Běh: rozklus, běh 75 min při 146, rychlá chůze. Celkem 85 min

Středa: volno

Čtvrtek: Běh: rozklus, ABC, běh při průměru 145, rychlá chůze. Celkem 120 min

Pátek: volno

Sobota: volno

Neděle: volno

Celkem: 32 km

O víkendu jsem měla mít 50 min běh, ale nedostala jsem se k němu. Místo toho jsem drtila pádlo na Vltavě.

úterý 6. července 2010

3. týden

Pondělí: běh: rozklus, běh při průměru 150, výklus. Celkem 70 min

Úterý: pilates
běh: rozklus, abc, běh při průměru 150, rychlá chůze. Celkem 85 min

Středa: volno

Čtvrtek: rozklus, abc, tempo se skupinou 42 min pri 163 tepech, 18 min pri 152, rychla chuze. Celkem 75 min

Pátek: volno

Sobota: rozklus, ABC, běh-průměr 145, výklus. Celkem 120 min

Neděle: volno

Běh celkem: 41 km

Tento týden byl ve znamení školních besídek a výletu o víkendu do Českého ráje. Proto jsem se na cvičení dostala jenom jednou.

úterý 29. června 2010

2. týden

Pondělí: PowerJoga
Běh: rozklus, abeceda, běh s třemi intervaly po šesti minutách, výklus. Celkem 60 min

Úterý: Pilates
Běh: Rozklus, běh 50 min, výklus. Celkem 60 min

Středa: volno

Čtvrtek: Běh: rozklus, abeceda, tempo 30 min, pomalý běh, výklus. Celkem 70 min

Pátek: volno

Sobota: Pilates
Běh: rozklus, abeceda, běh 90 min, rychlá chůze Celkem 110 min

Neděle: volno

Celkem: 38 km

neděle 20. června 2010

Run and Fun


Tohle že byl FunRun? Ani náhodou. Na startu bylo asi 40 běžců, ale opravdu dobrých běžců. Co mě na tomto závodě lákalo, byla nabídka sportovního odpoledne pro celou rodinu. Ale i v dětských bězích byla převaha dětí z atletických klubů. Až tak velká zábava pro nás hobíky to nebyla. Po odstartování závodu se všichni raketovým tempem vrhli do boje s rychlostí. Já s Robertem, který běžel se mnou, jako morální podpora, jsme se všem jenom dívali na záda. Začalo se mírným stoupáním a převýšení se stupňovalo až do čtvrtého kilometru. Za námi kluk na kole kontroval, jestli cestou neodpadnem. Potom rovinky nebo klesání. Podařilo se nám předběhnout jednoho klučinu, který mě evidelně problémy s koleny. Takže jsem vběhla do cíle předposlední, Robert o vteřinu přede mnou. Ale i tak jsem spokojená. Výsledný čas 57 minut v kopcovitém terénu, je myslím, docela slušný.

1. týden

Pondělí: Power Joga
Běh: 5 min rozklusání, abeceda, 3x intervaly po 5 minutách, celkem 1 hodina
Úterý: Pilates
Běh: 5 min rozklusání, abeceda, 70 min běh, 5 min výklus, celkem 95 minut
Středa: 30 minut pomalého běhu
Čtvrtek: volno
Pátek: abeceda, 15 min pomalý běh
Sobota: Pilates
abeceda, 10 min rozklusání, závod na 10 km zvládnut za 57 minut, 10 min výklus a protažení
Neděle: masáž a sauna :-)

Velká změna je, že běhám striktně podle tepové frekvence. Nyní už nejsou důležité kilometry, ale čas a tepy. Běhám pomaleji, ale věnuji běhu více času. Nicméně mi to nedá a aspoň přibližné km si zapisuju.

Tento týden celkem: 34 km

středa 9. června 2010

Enduraining ll.

Enduraining se neozval 10 dnů od registrace. Ozval se za 2 dny. Vyplnila jsem vstupní dotazník, zapisovala si od neděle svůj denní příjem, aby výživový poradce viděl, jak vzorně nutričně jím :-) (bohužel mám trochu strach, že zase málo) a ladíme detaily. Poradce byl spokojený s volbou mého cvičení, s tím, že Pilates a PowerJoga se s během výborně doplňují. Původně chtěl upravit časový rozvrh. Nechat mi volno ve čtvrtek a sobotu. Čtvrtky si chci ale ponechat, abych se občas mohla přidat ke skupince. Mé přání bylo vyslyšeno. Takže úterý a čtvrtek mám obecnou vytrvalost pro možnost skupinového běhu. Ostatní dny ještě nevím, protože jsem se nestačila prokousat zapeklitýma zkratkama. Chápu zatím jen běžeckou abecedu a kompenzační běh. Ale ten asi během ani nebude, protože se mám držet v rozmezí 100-125 tepů za minutu. A to bude asi tak jenom na rychlou chůzi.
Takže s plánem začínáme v pondělí 14.6. Jídelníček příjde o týden později.

neděle 6. června 2010

Enduraining

Včera jsem se registrovala na www.enduraining.com . Po pár týdnech, kdy jsem skončila spolupráci s osobním trenérem Richardem jsem zjistila, že mi chybí pevná ruka, která by mě vedla. Ne, že bych neměla vůli a motivaci. Ta mi rozhodně nechybí. Ale bylo hezký mít někoho, s kým jsem se mohla radit, kdo mě povzbuzoval a byl naladěn na stejné vlně a vedl mě k disciplíně. Já vím, kluci moji, že vaši podporu mám. :-) Ale.. no, víte, jak to se mou je... Přihlásila jsem se na Baroko crossový půlmaraton v Plasech u Plzně, který se poběží v září. A moc bych chtěla uběhnout Volkswagen maraton v květnu 2011 v Praze. A to budu potřebovat na sobě opravdu zapracovat. Od spolupráce s Endurainingem si slibuju zlepšení kondice a jelikož jsem si vybrala i variantu s e-jídelníčkem bonusem by bylo snížení váhy o 2 kg. Tak jsem zvědavá a hlavně hodně natěšená. Těším se i na přípravu v srpnu. Budeme 14 dní na chatičce v horách v New Hamshire, USA a tam si kopců dostatečně užiju. Doufám, že se taky dostatečně připravím a netrhnu si v Plasech ostudu.

Může trvat 10 dnů, než se Enduraing ozve a začnem probírat detaily. Ale už se opravdu hodně těším.

úterý 1. června 2010

Květen 2010

Tento měsíc se dá považovat za úspěšný co se běhu týče. Podařilo se mi dodržet harmonogram a vyběhnout 4x týdně. Každý týden jsem naběhala kolem 27 km, při běhu se cítím dobře, euforka se dostavuje pravidelně :-). Pondělí a sobotu mám vyhrazenou na trasy kolem 10ti km. Úterý a čtvrtek se jen tak poflakuju a běhám kratší tratě, na kterých bych chtěla trénovat rychlost. Zatím to moc nejde. Pořád se pohybuju kolem 6min na km. Ale zkoušela jsem si zaběhnout Coopra. Výsledek je 2,35 km. Což dle tabulek je dobrý výkon.
Takže za květen mám v běháčku 126 km.

Month Year Runs Km Hours Min
May 2010 18 126.3 12 54.5

úterý 4. května 2010

zpátky do formy?


Uf, konečně. Běh, který stál za to. Jeden z těch běhů, kdy má člověk pocit, že by takto vydržel běžet celý den. Včera jsem běžela z Nuslí, kolem Vyšehradu, na Výtoň. Po cyklostezce jsem se dostala do Braníka, k tramvajové zastávce Přístaviště. Tam už jsme začala mít obavy o čas, abych zvládla být zpátky včas vyzvednout Sama z hudebky. Obrátila jsem to a běžela zpátky k Podolské porodnici. Tentokrát jsem si řekla, že mě kopec na Vyšehrad nezlomí. A opravdu, sice velice pomalinku, jsem ho vyběhla. Běžela jsem 59 min, přibližně 9 km. Cestou jsem potkala 8 běžců. Poprvé, co počet běžců převažoval nad cyklisty. Těch bylo jen šest. Na chvíli jsem měla pocit, že překonávám únavu, která poslední dobou kolem mne neustále brousí.

pátek 23. dubna 2010

Modřanská rokle 11.4.2010



Go, Timmy, go...

Hervis 1/2 maraton 27.3.2010



Ráno začalo naprostou katastrofou. Nemohla jsem najít sporttester. Nechala jsem ho určitě ležet vedle počítače a on tam nebyl. Začala jsem brečet, že bez hodinek neběžím. Neposlouchala jsem rady svého muže a propadala panice. Po půl hodině běhání po baráku jsem se začala smiřovat s myšlenkou, že svoje Polary nenajdu. Naštěstí jsme měli náhradní, které jsem měla půjčené od kolegyně a na které jsem už 2 měsíce nesáhla a byla jsem tudíž přesvědčená, že s nimu už neumím manipulovat. Začaly další přípravy. Voda, banány, náhradní oblečení a vyrazili jsme do terénu. Auto zaparkovali na Pankráci a zbytek cesty do centra jeli metrem. Po cestě už jsme potkávali další modrobatůžkáře. Dorazili jsme k místu setkání vodičů a bez problémů našli Evžena, vodiče na 2 hodiny. S Evženem jsem absolvovala jeden zkušební běh v Kunratickém lese a s trochou pochybností se nechala přesvědčit, že mám běžet s jeho skupinkou. Po rychlém odskočení na toi-toi se přesouváme na start. Robert se Samem už se ztratili někde v davu. Kupodivu jsem méně nervozní, než bych čekala. Jdu se ještě v rychlosti představit vodičce na 2:10, a předpokladem, že ji na trati pravděpodobně potkám. A je to tady, výstřel a začínají hrát Mou vlast. Asi po minutě probíháme obloukem i my. Běží se skvěle. Je to euforie. Tempo je akorát, ale po třetím km začínáme zrychlovat a dochází mi, že nebudu stíhat. Toto je mi jasné na občerstvovačce na 5tém km. Odpoutávám se od skupinky a běžím sama. Na 10tém km čekají Robert se Samem a banánem. Rychle jim chci předat mikinu a rukavice a zase začínám panikařit. Nemůžu přepíchnout čip z mikiny na triko. Křičím něco ve smyslu, že to nestihnu a že mi všichni utečou (všichni myšleno těch asi 5 000 lidí, kteří jsou za mnou). Zhltnu půlku banánu a běžím dál, za mostem na občerstvovačce zapíjím vodou. Krátce poté potkávám balonek s 2:10. Jo, jo, čekala jsem to. Držela jsem s nimi tempo 5 km, uklidnila tep a celkově se zklidnila. Na 15tém km opouštím Janu a její svěřence a vyhlížím své 2 banánové anděly, ale nikde nikdo. Dokonce ani stoly s vodou. Začínám být zase nervozní, že to dál nepůjde. Začínám totiž cítit, že svaly pracují s energetickým deficitem. 16tý km, hurrrá, voda. Přežiju. Už je mi zase dobře. Běžci přede mnou vypadne z fullbeltu energetická tabletka. Na chvíli zapochybuju, jestli se pro ni mám sehnout. Naštěstí zdravý rozum vyhrál. Jsem zvyklá na banány, bůhví, co by se mnou udělala. Na 19tém km začínám mít pocit, že můžu zrychlovat. Aspoň mám ten pocit, hodinky tvrdí, že ne. Ale to je jedno, běží se mi dobře. Cíl už je nadosah a já to zvládnu. Posledních 500 metrů sprintuju (omlouvám se, za ten možná přehnaný výraz, ale mě to tak připadá). Rozhodně předbíhám spostu lidí a vbíhám do cíle. Hodinky ukazují 2:04. Skvělý. Okamžitě mi ztuhnou nohy a snažím se je trochu protahovat, ale jsem obklopená davem a hýbat se moc nedá. Dostávám medaily, termoalobal, do kterého se zabalím a jako mlsná liška koukám po lidech, kteří drží v ruce banány a pomaranče. Nikde je nevidím, jsem ztracená v davu. Najdu občerstvení a zahlídnu Samíka, který sedí Robertovi na ramenou. Toužím po masáži, ale fronty jsou obrovské. Stejně už mám navečer objednaný termín u dvorního maséra Mirka, tak si to vynahradím. Rozhodli jsme se, že opustíme bojiště a jdeme na metro. Je mi skvěle!!

Kbelska 10 6.3.2010

Můj první závod. Dlouhodobá předpověď slibovala slušné počasí. Jaké bylo rozčarování, když jsme se v sobotu probudili do zasněženého dne. Měla jsme chuť na všechno se vykašlat a zalézt zpátky do postele. Tam je aspoň teploučko. Venkovní teploměr ukazoval -4!!! A nedalo se očekávat, že se oteplí. Nicméně za podpory rodiny jsme se začali chystat. Dětem teplé oblečení, do termosky čaj a hurá na Kbely. Starou tělocvičnu jsme našli snadno a pak hledali start. Dle množství běžeckého osazenstva se nedal přehlídnout. Potom jsem zjistila, jaká byla chyba nechat si diktovat paní módou, co si obléknout. Chtěla jsem se předsvést ve svých Nike 3/4 elasťácích a nově zakoupených kompresních podkolenkách. Realita byla taková, že tyto jsem měla schované a byla ráda, že mám na sobě tepláky. Abych to zkrátila. Dovedu si představit, že za lepších povětrnostích podmínek bych závod zvládla s lepším vnitřním pocitem, ale i tak jsem ráda za čas necelých 58 min. Příští rok se ráda zúčastním zase.

krize

Ano, je to tady. Krize se dostavila a v plné parádě. Před třemi týdny jsem běžela svůj první půlmaraton. Od začátku mého běžeckého snažení jsem byla přesvědčená, že ke své nové zálibě přistupuju s rozumem, nic neuspěchávám. No, občas měla pocit, že se kondice nevyvíjí podle očekávání, ale celkově si užívala své sportovní snažení. Dva týdny po půlmaratonu jsem se nechala přesvědčit na crossový závod a poté mi tělo vypovědělo službu. Pondělí jsem si nechala volno na regeneraci. V úterý i přes pocity silné únavy jsem se převlékla do běžeckého (mimochodem na svým Nike 3/4 mám silný emoční vztah), vyběhla a po pár minutách se vrátila zpátky domů. Říkala jsem si, že TO nemám zapotřebí. Proč se někam hnát, když jsem táák unavená. Středa, čtvrtek, pátek a ten stav trval. Do háje, co se to děje. V březnu jsem naběhala kolem 150 km a počítala jsem s tím, že obdobné číslo se mi ve statistice běháčku objeví i v dubnu. Neobjeví. Musím si dát od běhání pauzu. Vytáhnu kolo, brusle. Teda aspoň doufám. Nejen, že bojuju s únavou, navíc mi zarostl nehet na palci. Takže je hluboká noc a já nejsem schopná bolestí spát.
Nostalgicky dávám odkaz na písničku, která mě při joggingu dostává do jiného světa: